Nic není zbytečné (pro všechny)

Daisuke
Siahol som do vrecka a niečo som vytiahol.
4. Som tajný agent. Povedal som a ukázal som mu preukaz.
Nepôjdete na kávu? Dokončil som, no ruku som mal stále za chrbátom.

Moroshi Genhou

Ale jistě proč ne...To mě vždy po pracovním dni postaví na nohy.Řekl jsem.Ovšem jsem něco tušil a tak před tím než jsem něco udělal jsem nohou zkontroloval kanálou desku která byla podemnou(takové to železné kolo)a po zjištění že kdybyjsem na kraj pořádně dupl tak by vypadla.Když jsem to zjistil tak jsem dal ruce k pasu a nebylo vidět že mám plán kdybi mě chtěl zastřelit.Pořád jsem se mu díval na jeho ruku kterou měl za zády.Pokud vystřelí,ldupnu na kanálovou desku a kulkla trefí ji a né mě.potom desku hodím po tom chlapíkovi a když nebude dávat pozor zdrhnu...jednoduchý...uchechtl jsem se a čekal co udělá.

Daisuke
Rýchlim pohybom som rukou čo som mal za chrbtom a mal som palec hore, a ukazovák do predu.
Bang! Zasmial som sa a čakal som.

Moroshi Genhou

Už jsem si nestihl zareagovat na to že to jsou prsty a dupl jsem na kanálovou desku a chytl ji do ruky a kryl jsem si přicho a obličej.Neslyšel jsem zvuk kovu ani pistole a tak jsem desku od kanálu pustil na zem hledajíc na sobě zranění.Potom jsem si všiml co se stalo.ha-ha-ha...moc vtipný...Už jsem si myslel že tajní agenti mají pistole co nevydávají žádný zvuk ale teď když vidím jak set na tom špatně že ani na ty pistole nemáte...zasmál jsem se.Ta nabídka na kávu pořád platí?uchechtl jsem se.

Daisuke
Mal pripravený plán. Je dobrý. Pomyslel som si a usmial som sa.
Platí, môžte ísť ďalej. Zasmial som sa a tvoril som dvere.
Otočil som sa mu chrbtom, tak mohol vidieť že mám na chrbte zbraň.
Má tam zbraň, alebo niečo iné. Ako to ale zistiť? Rozmýšľal som pri dverách, a čakal som kedy pôjde so mnou.

Moroshi Genhou

Blbé umístění zbraně,snadné odzbrojení...Říkal jsem si když jsem kolem něj procházel.Když jsem kolem něj procházel tak mohl zahlíhnou uvnitř mého kabátu pouzdro na zbraň a mohl si všimnou slabého záblesku což dokazovalo že mám zbraň.Začal jsem se rozhlížet po domě.Je to tu fakt hezký.řekl jsem.

Daisujke
Ďakujem. Usmial som sa a zbraň som si napravil tak by som ju mal po pravej ruke.
Takže má zbraň. Teraz či má preukaz. Pomyslel som si a sadol som si na gauč.
No, kávu či čaj? Zasmial som sa a pozrel som sa na hodinky.
To už je toľko? Blesklo mi v hlave.

Moroshi Genhou

Kávu,prosím...řekl jsem a sedl si na druhou stranu gauče.Tajný agent...To bude chtít určitě nějaký odznak a nebo průkaz na držení zbraně...A já nemám ani jedno...Musím vymyslet plán...Určitě vytáhne pistoli a přede mnou je stolek a tam je okno...Začne střílet,Převrhnu stolek,Rozběhnu se k oknu,Vyskočím z něj,Chytnu se za parapet,Dostanu se na okap,Slezu po něm dolů a nakonec zmizím v kanálu...Hmmm to radši ne jednoduše zmizím v té uličce vedle domu...Plán hotovej...uchechtl jsem se v duchu a už jen čekal.

Daisuke
Dobre. Povedal som milo a odišiel som do kuchyne.
Začal som robiť kávu. (Nechce sa mi to popisovať xD)
Po chvíli som došiel späť, a položil som ju na stôl oproti nemu.
Hm, asi má preukaz na zbraň, ale pre istotu sa ho opýtam. Pomyslel som si.
Môžem vedieť vaše meno? Nakoniec som sa ho spýtal a čakal.

Moroshi Genhou

Pravé mu říct nemohu...pomyslel jsem si.Jmenuji se Ikemoto Gushiken.Řekl jsem a napil se kávy.Je výborná...řekl jsem a zase upil.Povzdechl jsem si.Kdyby sme se setkaly v jiný čas za jiných okolností mohly z nás být dobří přátelé...pomyslel jsem si a zase upil kávy jakoby nic.A jaké je vaše jméno?Zeptal jsem se ho nakonec.

Daisuke
Daisuke Aki. Povedal som v kľuke.
Teraz je čas na otázku. Ale čo keď bude mať preukaz? Ale keď nie tak ma pravdepodobne zabije. Pre taký prípad by som mal získať jeho fotku, ale ako? Musím to risknúť. Pomyslel som si.
Eh, niakym nedopatrením som videl že máte zbraň, mohol by som vidieť preukaz? Spýtal som sa ho pričom som mal ruku tesne nad zbraňou.

Moroshi Genhou

Nemám...řekl jsem v klidu a jakoby nic jsem popíjel dál kávu.Odkud ta káva pochází?zeptal jsem se jakoby se nic nestalo.Moje jméno nezná a má ruku na zbraní...Můžeš hrát tuhle hru ale já vyhraji...Uchechtl jsem se.

Daisuke
Vytiahol som zbraň a namieril som na neho.
Mohol by som o ňu poprosiť? Zaniesol by som ju na políciu, a mali by ste menší trest. Zasmial som sa, pričom som mu mieril na zbraň, takže hneď ako by na ňu položil ruku vystrelil by som.
Prosím, už sa jej nechytajte. Povedal som a začal som kráčať pomaly ku nemu.

Moroshi Genhou

Dopil jsem kávu a šálek položil na stůl.Kdyby sme se potkaly za jiných okolností tak z nás mohli být dobří přátelé...Ovšem mě omluvte na dnešek mám v plánu zajít si za mafií a postřílet tam pár těch grázlíků...Oba dva sme prospěšní světu...Vy je chytáte a házíte za mříže ale já nemáms vrahy slitování...Oni zabily a já jsem toho názoru že si zaslouží také zemřít...bez milosti...Mimochodem to jméno který jsem vám dal je falešný...Zbohem...uchechtl jsem se a kopl do stolu takže se převrátil a kdyby Daisuke vystřelil tak zasáhne ten stůl a né mě.Já se rozběhl k oknu a vyskočil z něj.Chytl jsem se za parapet a doručkoval k okapu a po něm sjel dolů.Rozběhl jsem se tmavou uličkou a Daisuke mě ztratil z očí.Já mezitím utíkal ke svému domu.

Daisuke
Rýchlo som sa pozrel z okna.
Ku***! Takmer som ho dostal. Pomyslel som si a dobehol som si pre mobil.
Ja si ťa nájdem. Pomyslel som si a pozrel som sa na stôl.
A verím tomu že si ťa nájdem. Pomyslel som si a dobehol som do chodby.
Ešte že si zabudol boty. Zaškeril som sa a zobral som si rukavice.
Chytil som obe boty a zobral som ich do skrine.
Stôl som znovu postavil a pozrel som sa na hrnček.
Z toho mohli byť otlačky. Povedal som na hlas.
Zobral som metlu, a zamietol som to do sáčku ktorí som dal k botám.
Potom zobral som telefón a začal som volať šéfovi.

Moroshi Genhou

ku*va tenhle za*ranej pracovní den mě tak unavil že jsem zapoměl na důkazy...Musím se tam vrátit...Ku*va já tam dokonce zapoměl boty!pomyslel jsem si.Rychle jsem se vrátil k tomu domu a po okapní rouře vylezl k jeho oknu.dostal jsem se pod okno z kterého jsem vyskočil a vytáhl jsem svoji pistoli.Vytáhl jsem se tak aby jsem vyděl do pokoje a když jsem uviděl jak Daisuke telefonuje tak jsem mu řekl.Pardon pouze jsem tu zapoměl pár věcí...Zapoměl jsem že vy detektivové máte takové ty přihlouplé hračičky na snímání otisků...Být tebou Daisuke tak ten telefon položím...řekl jsem a vytáhl se do pokoje.Začal jsem se rozhlížet kam mi ty boty mohl schovat.

Daisuke
Telefón som hodil na zem, a asi som ho rozbil no bolo mi to jedno.
Vytiahol som zbraň a dobehol som ku nemu.
Namieril som na neho.
Takže, vzdaj sa a budeš mať menší trest. Zasmial som sa a čakal.

Moroshi Genhou

Jakoby nic jsem zbraň zase schoval pod kabát a ruce svěsil podél těla.Nepřišel jsem abyste mě zatkly ale nepřišel jsem ani abych zemřel...Ale uvědom te si že jestli mě zavřete či hůř zabijete tak nezabijete jednoho člověka ale stovky možná tisíce lidí...Nechte mě prosím všechno vysvětlit...Ale jestli mě chcete zastřelit hned tady na místě tak nebudu vzdorovat.řekl jsem a mírně naklonil hlavu.zabíje mě a nebo vyslechněte teď a tady...řekl jsem.

Daisuke
Alebo pôjdeme na stanicu aby sme ťa tam dali do väzenia. Zakričal som a pozeral som mu na zbraň.
Buď je až taký blázon, alebo má plán. Aj tak by som si mal dávať pozor. Pomyslel som si.
Ľahni si na zem a ruky za hlavu! Nakoniec som zakričal a čakal som čo spraví.
Musím si dať pozor! Dokončil som si v mysli.

Moroshi Genhou

Začal jsem se nahlas smát.Tak pan zlý agent přikazuje mě abych si lehl na zem?smích neutichal.Konec těhle formalit...Chci vám nabídnout spolupráci...Vím ty vaše blbý zákony,nepracovat se ,,zločinci"...Při slově zločinci jsem udělal gesto dvouma prstama....Vyslechněte mě a potom se rozhodněte co se mnou uděláte...řekl jsem připraven podruhé vyskočit z okna.

Daisuke
Sakra. Nie je až taký zlý. Pomyslel som si a neprestával som mu mieriť na hlavu.
Povedal som na zem, inak začnem strielať! Povedal som na hlas.
Čo si o sebe myslí? Príde do domu kde prevrátil stôl, má zbraň bez poukazu a to chce aby som ho počúvol? Rozmýšľal som v mysli a čakal som čo spraví, pripravený vystreliť.

Moroshi Genhou

Jestli mě zasteřlíte zemřou stovky či možná tisíce lidí...ste ochoten vzít na sebe tohle těžké břemeno a žít až do smrti s pocitem že ste zabil jeinou osobu která ty lidi mohla zachránit?Klidně mě střelte...Ale věřte mi že i kdybyste mi prostelil hlavu,rozdrtil srdce a nebo měspálil na uhel tak nezemřu...kvůli ní...Poslední větu jsem řekl spíš ze zasnění ale potom jsem zatřásl hlavou.zlé vzpomínky...hodně zlé vzpomínky...řekl jsem.tak zastřelíte mě?zeptal jsem se.

Daisuke
Nezabijem ťa. Ale ani ťa nenechám na slobode. Teraz pôjdeme na stanicu a tam si porozprávame. Povedal som na hlas.
Tak? Dodal som a stále som mu mieril n ahlavu.
Takže, on zabíja vrahov, a hovorí že zachraňuje život? On je psychopat? Hovoril som si v mysli.

Moroshi Genhou

Přivřel jsem oči a změřil si Daisukeho ledovým pohledem.Už jsem vám to řeklll.Buď mě nechte abych vám vše vysvětlil a nebo mě střelte...Než by sme dorazily do stanice už by jsem vám dávno zdrhl...řekl jsem chladně bez úsměvu což znamenalo že to myslím vážně.Rychlím pohybem jsem uskočil do strany udělal kotrmelec a vytáhl svoji pistoli.Namířil jsem ji na Daisukeho a řekl.Teď je to kdo dřív vystřelí...buď si promluvíme nebo jeden z nás zemře...ale já to nebudu...řekl jsem.

Daisuke
Pche. Povedal som a stlačil som kohútik na zbrani.
Náboj mieril na jeho zbraň.
Rýchlo som zvalil stôl na zem sadol som si za neho.
Len nech sa nezačne prestrelka. Pomyslel som si a čakal.