Nic není zbytečné (pro všechny)

Moroshi Genhou

Náboj mě odzbrojil a pistol dopadla pod skříň.V mžiku jsem vytáhl druhou pistoli a rozběhl se proti stolu.Saltem jsem ho přeskočil a zbraň namířil na hlavu Daisukeho připraven vystřelit.Asi mě nemáte moc rád co?uchechtl jsem se míříc mu pořád na hlavu.

Daisuke
Stlačil som kohútik.
Neviem čo to do mňa vošlo, bol to reflex.
Dúfam že ho to nezabije. Pomyslel som si.

Moroshi Genhou

Když jsem viděl že chce zmáčknout kohoutek chtěl jsem uhnout ale kulka mě dost vážně škrábla nohu.Vykopl jsem mu pistoli z ruky ase strašidelným pohledem mu řekl.Už si můžeme promluvit nebo si ještě dlouho chcete hrát na kočku a myš?Zeptal jsem se ho a druhou rukou kterou jsem nedržel zbraŇ jsem se chytl za nohu.Pálilo to jako čert ale užjsem dostal hodně zásahů a tak jsem se nehodlal složit.

Daisuke
Zbraň mi nevykopol, držal som ju silno lenže bolelo to jak šlak.
Čo kur** chceš? Spýtal som sa ho a pozeral som sa mu do očí.
Do kelu, že narazil zrovna na mňa. Pomyslel som si a čakal.

Moroshi Genhou

Chci vám navrhnout spolupráci...Vy se snažíte zavřít zločince za to co udělaly a já se je snažím zabít proto aby další lidé netrpěly...Když zabijete zločince tak zachráníte jeho budoucí oběti...Nechci vidět jak se dalším lidem stává to co se stalo mě...Moji přítelkyni brutálně zabily...Musela prosit o život...Musela trpět hroznými bolestmi!Nechtěla odejít z tohodle světa ale poslechl ji?Ne!Brutálně ji zabil a určitě se u toho hrozně bavil!Kvůly tomu jsem to co jsem teď!nazývejte si mě vrahem!nazývejte si mi zrůdou ale já budu dál pokračovat v tom co dělám...Kvůli ní...Řekl jsem zvýšeným hlasem a po mém proslovu spadla na Daisukeho tvář slza.Ani jsem si to neuvědomil a proto jsem si rychle otřel rukou očia schoval zbraň.Pouze se snažím zachráim životy nevynných lidí...řekl jsem a kulhavým krokem jsem šel ke své druhé zbrani která mi spadla pod skříň.

Daisuke
Je to vrah.... Ale, rozumiem mu. Chápem ho. Pomyslel som si.
Stôl som napravil a podišiel som ku nemu.
Dobre, takže, daj mi tvoje číslo aby som ti zavolal, keď budeme mať prípad. Dokončil som a čakal.

Akinari

"To byly výstřely?" cuklo ve mě, když jsem uslyšel několik výstřelů. "Víš co, dohodneme se... Chci ty oči vyzkoušet, protože je právě někdo v ohrožení a chci nejdřív vidět, jak vůbec fungují... Myslíš, že bys mi je na jedno zapsání mohla propůjčit? Neměl bych s tebou smlouvat, vím," podíval jsem se Ryo do očí. "Udělám cokoliv, jen abych nejdřív mohl zjistit, jestli fungují, jak tedy říkáš," řekl jsem a mezitím přiskočil ke stolku se zápisníkem a vytáhl ho. "Souhlasíš?" podíval jsem se směrem na Ryo a zápisník si strčil do zadní kapsy.

Moroshi Genhou

Hodil jsem Daisukemu papírek s mobilním číslem.Jinak mě ještě najdeš v Jonově Autoservisu...řekl jsem a vytáhl zpod skříně moji pistoli a schoval si ji pod kabát.náhodou jsem při tom otevřel skříŇ a tak si vzal svoje boty a potají i ten balík a nějakým práškem.zavolej kdykoliv...V práci mě jen buzeruje šéf a tak mám plno času...Kdybys chtěl mohu ti i opravit auto...řekl jsem a vyskočil z okna už podruhé a na chodníklu si obul boty a kulhavým krokem šel domů.

Daisuke
Zavolám ako budem môcť. Povedal som a usmial som sa.
Hlupák. Chytil sa do jasnej pasce. IQ 20? Zasmial som sa a zobral som si kľúče od auta.
Zišiel som dole, a nastúpil som do neho.
Namieril som si to na najbližšiu policajnú stanicu.

Moroshi Genhou

Když jsem dorazil domů tak jsem si začal ošetřovat nohu.a kurva!praštil jsem se do hlavy.já zapoměl na dvě věci...Od novýho šéfa se to už nejmenuje Jonův autoservis ale Opravárna aut strejčka Sama...a k tomu jsem ztratil mobil když jsem minulý týden rybařil...Žádná škoda...stejně byl ten policajt lempl...řekl jsem si v duchu a lehl sil.Po chvíly jsem usnul.

Shinigami Ryo

Přemýšlela jsem nad tím co říkl Akinari, když v tom najednou přišli nějaké výstřeli. Otočila jsem hlavou tam, odkuď asi výstřely přišli. Huh? Akinari si toho také všiml. Otočila jsem hlavou zpět k němu. Jeho řeč mě překvapila. Cenu za oči boha smrti znáš. Takže? Pokrčím rameny a čekám na odpověď.

Akinari

"Hm... Jsi pěkně nesmlouvavá, víš to?" otočil jsem se na ní a zápisník zase schoval do stolu. "Takže se domluvíme... Dalo by se to udělat tak, že kdybych v jakékoliv souvislosti řekl: "Někdy je třeba vidět více, než vidět je," tak bych tím souhlasil s tím obchodem?" podíval jsem se na Ryo tázavým výrazem.

Shinigami Ryo

Potěšila mě lichotka, že jsem nesmlouvavá. Takové lichotky mě vždy potěšili....Chvíli jsem přemýšlela nad tím co Akinari řekl. Noooo je to zajímavá domluva, ale tak proč ne? Čím divnější, tím se mi to více líbí. Tak tedy souhlasím. Se šibalským úsměvem přikývnu. Snad si tu větu zapamatuji. Dodám si pro sebe. Tak a co se bude dít teď? Zeptám se nadšeně.

Akinari

Mírně se pousměji a odpovím: "No, protože to nevypadá, že bych něco potřeboval, tak nemusím jít koupit jablka," odejdu z pokoje a za chvíli nakouknu zpátky: "Vzal bych tě s sebou, ale ostatní by tě nejspíš viděli, takže půjdu sám..." Pomalu se chystám vyrazit nakoupit to, co Ryo včera snědla, aby nezůstala o hladu.